Květen 2011

Budoucnost

24. května 2011 v 6:28 | Cyan |  Cyan
Budoucnost je něco, čeho se bojíme, nebo na co se těšíme. Záleží na tom, o čem víme jistě, že nás v ní čeká. Já se třeba bojím, protože příští úterý píšeme test z algebry, ale neuvěřitelně se těším na letní tábor, kam jezdím už od šesti let. Ale opradu se dá o něčem říci, že víme, že to přijde? Jediné, co je v životě člověka jisté, je smrt. Matematikářka může onemocnět, tábor může zavřít hygiena, ale jednoho dne na sto procent zemřu. To je další možnost. Co když mě zítra přejede auto?
A tím se dostáváme k další otázce: Co když? Co bude? Na tohle se určitě každý z Vás zeptal alespoň jednou, třebas jen sebe sama. A odpověď? Nedá se to určit, alespoň ne do detailu. Kdo vám řekne, že za týden a tři sekundy půjdete do obchodu, jehož jméno začíná písmenem A a potkáte tam lásku svého života, jak stojí v sekci mražených potravin a kouká na hranolky, pravděpodobně je to jen nějaký druh šarlatána. Ale je minimálně jeden způsob předvídání věcí budoucích, o kterém můžu z osobní zkušenosti říci, že funguje. Tarot.
Nedávno jsme se pohádali s mojí tehdy nejlepší kamarádkou. Dokonce na mě vylila pití, a šla se najíst, místo aby mi pomohla to uklidit. A tak jsem se zeptala právě tarotových karet. Vřele doporučuji si koupit vlastní sadu, nejspíš to vyjde levněji než pořád hledat vědmy. Vyložila jsem si (ne podle návodu), a vyšla mi pravda. Tedy, v tu chvíli jsem věděla, že dvě ze tří karet souhlasily. A o pár dní později, když jsme se usmířili, se naplnilo i proroctví tétřetí, když se dozvěděla, že už není nejlepší kamarádka, ale prostě kamarádka.
Mám-li být upřímná, kdybych tenhle článek četla před rokem, asi bych si ťukala na čelo. A tak se nebudu divit ani zlobit, když to tak dnes někdo udělá. Protože jsou věci, které musíte zažít, abyste uvěřili.